Hořice JazzNights 2017 aneb Kdo nám letos hrál…

V sobotu 4.listopadu vyvrcholil již 23.ročník festivalu Hořice JazzNights, aneb Jazzobití pod horami, jež mění malé město Hořice v Podkrkonoší v jazzovou Mekku východních Čech.
Na vedlejším pódiu již od 18ti hodin vyhrávala brněnská kapela Hoochie Coochie Band, která vyplňovala i všechny přestávky mezi jednotlivými kapelami. Bluesová kapela, která již o první přestávce roztančila několik diváků, se vrátila do Hořic po 18ti letech, neboť na hořickém festivalu hrála již v roce 1999.
Po slavnostním zahájení a tradičním přípitku, který v sobotu pronesl jeden z účinkujících, slovenských foukačkář Erich Boboš Procházka, se rozjel tolik očekávaný hlavní program. První na pódium nastoupil Ondřej Kabrna se svým triem. Kabrna, který v současnosti patří mezi naše nejvytěžovanější (a také nejlepší) jazzové muzikanty a hraje současně asi v 15 kapelách a seskupeních, přivezl do Hořic krásný nástroj, klávesy HAMMOND H100 a společně se svými mladými spoluhráči, Kryštofem Tomečkem na kytaru a Jakubem Nývltem na bicí přednesli skvělou hudbu, která svými plochami ve mě evokovala vzpomínku na nedávno zesnulého klávesového mága Mariana Vargu …
Kytara a foukací harmonika je kombinace stará jako samo blues. Může se zdát, že ve 21. století už nemá co nového říct. Dvojice slovenských muzikantů Erich Boboš Procházka a Marek Wolf však dokazuje pravý opak. S plnou vahou diskutabilnosti každého absolutního tvrzení je třeba říci, že tohle duo je to nejoriginálnější, co lze potkat na (česko) slovenské scéně tak či onak pracující s bluesovým fenoménem. Procházka a Wolf za dobu existence dua nesložili jedinou písničku. Koncept tvorby dua je v tom, že si vybírají z bluesových standardů, ale i rockových hitů to nejinspirativnější a přetvářejí to k obrazu svému. Dokonce tak daleko, že mnohdy zůstává původní jen text a jako spoluautoři hudby se právem  uvádějí oni sami. Myslím, že vystoupení této dvojice bylo největším překvapením letošního festivalu a po zásluze bylo odměněno bouřlivým potleskem …
 
Poté již patřilo pódium nejočekávanější hvězdě letošního festivalu, světoobčanu a enfant terrible československého jazzu, Laco Déczimu a jeho jazzové úderce Celula New York. Legendární trumpetista, který na jaře příštího roku oslaví neuvěřitelné 80. narozeniny, je stále ve vynikající formě, a to nejen fyzické a duševní, ale hlavně instrumentální. Za podpory svého syna Vaica na bicí a Michala Krásného na basu a Jana Aleše na klávesy spustil na diváky dávku jazzu světové úrovně a po právu mu patřily největší ovace a jednoznačně splnil úlohu letošní Super Star.
Závěr festivalového večera patřil kapele ST. Johnny, hrající
blues, R´n´R a boogie. Jan Stehlík (Plzeň, kytara, zpěv) založil
kapelu v roce 2005, inspirován svými cestami po USA. Jeho syrový pěvecký projev, texty ze života a energická rytmika (Pavel Plánka – bicí, Zdeněk „Wimpy“ Tichota – basa) tvoří vysoce chytlavou směs, která nenechala diváky chladnými a byla skvělou tečkou za letošním jazzovým festivalem Hořice JazzNights 2017.
Festival skončil, ať žije festival !!!

V roce 2018 už 24.ročník !!!

Všichni jste srdečně zváni !!!

 

 

 

Diskuze k příspěvku

Článek prozatím nemá žádné příspěvky, přispějte jako první!

Přidat příspěvek